Javon Kinlaw, defenzivní tackle z Jižní Karoliny, patří mezi nejlepší defenzivní hráče univerzitního fotbalu a předpokládá se, že bude vybrán mezi prvními dvaceti hráči dubnového draftu. Sto čtyřiceti kilový zadák neměl lehké dětství, žil téměř na ulici a zažil hrůzy, které si jen těžko dokážeme představit.

Střelba, mrtvá těla, narkomani, krádeže. To jsou vzpomínky, které dodnes Javona budí ze snu. Kinlaw si z té doby odnesl trauma, které ovlivnilo celý jeho život.

V upřímné rozhovoru pro server ESPN popsal, v jakých podmínkách vyrůstal a jak se vyrovnává se svou minulostí.

„Není mi příjemné o těchto věcech mluvit,“ řekl v úvodu své výpovědi.

Dvaadvacetiletý obránce žije v Arizoně, kde poctivě trénuje a připravuje se na draft. Je více než pravděpodobné, že bude vybrán v prvním kole a podepíše životní smlouvu, která změní nejen jeho život, ale i život jeho dcery a zabezpečí rodinu na mnoho let dopředu.

„Vím, že dostanu pěkné peníze. Dřív jsem na tom byl opravdu špatně, takže budu vděčný za jakoukoliv sumu, kterou mi nabídnou.“

Dětství v otřesných podmínkách

Kinlaw žil se svou matkou a bratrem v domě ve Washingtonu D.C. do svých osmi let. Když pronajímatel dům prodal, přestěhoval se do domu po svém dědečkovi, ale ten se začal brzy rozpadat. Děravá střecha, poničené zdi, žádná tekoucí voda ani elektřina. Aby měla rodina alespoň nějakou zásobu vody, musel Javon používat hadici s vodou od souseda.

„Měli jsme plynový vařič s hrncem a v něm ohřívali vodu. Pak jsme ji smíchali s troškou studené a pak se mohli konečně umýt.“

Když začal školní rok, dostal džíny, šortky a několik triček, se kterými musel vydržet celý školní rok. Jeho matka se přestěhovala z Trinidadu do Spojených státu v roce 1995 bez jakýchkoliv financí a Jawon si toho byl dobře vědom. Nikdy nežádal o více jídla či další oblečení, protože věděl, jaká přijde odpověď.

„I když jsme si prošli spoustu problémů, nebylo to tak zlé. Pro mě to byl normální život. Měli jsme i spoustu šťastných chvil. Když si to představí ostatní, řeknou si, že to bylo hrozné, ale já to tehdy neviděl tak špatně.“

Často se dostával do potíží a začal vynechávat školu. Se svým bratrem občas jezdili metrem z konečné na konečnou, aby se zahřáli a nemuseli do školy. Do třídního kolektivu nezapadl a někdy předstíral nevolnost, aby nemusel trávit čas se svými spolužáky.

Začátky s americkým fotbalem

V polovině deváté třídy se Javon přestěhoval zpět do Jižní Karoliny a žil se svým otcem Georgem, aby unikl od problému v hlavním městě. Jenže ve škole opět zažil velkou šikanu, především kvůli své velké váze, špinavému oblečení a ošoupaným botám.

„Pořád dokola mi říkali, že nic nedělám, nemám na vysokou školu a buď skončím ve vězení nebo mrtvý.“

Aby unikl od potíží, začal hrát fotbal v místním týmu Goose Greek. Jeho fyzické parametry zaujaly trenéry univerzitního fotbalu a Kinlaw brzy dostal nabídku na studium včetně stipendia.

„Říkal jsem si, co mi to nabízejí? Nechápal jsem o čem to mluví. Nevěděl jsem, že můžu dostat stipendium za hraní fotbalu.“

Vybral si studium na univerzitě v Jižní Karolíně a plně se soustředil na fotbal.

„Tehdy jsem si hraní fotbalu opravdu zamiloval.“   

Profesionální smlouva a lepší život

Podpisem profesionální smlouvy získá finance, které změní nejen jeho život. Plánuje podporovat komunitu, budovat přístřešky pro bezdomovce a pomáhat dětem v nouzi. Před pár dny se mu narodila dcera Edena. Chce být dobrým otcem, kterého sám nikdy neměl.

„Budu tvrdě makat, abych své dceři zajistil bezstarostné dětství a nemusela mít takové starosti, jako jsem měl já.“

Ve své poslední sezoně v univerzitním fotbale zaznamenal 35 tacklů a 6x sackoval quarterbacka soupeře. Trenér Karoliny Will Muschamp o Javonovi řekl:

„Je to skvělý příklad toho jak nedovolit, aby vaše okolní prostředí definovali to, kým jste. Je to neuvěřitelný příběh. Ten chlap vytrval, pracoval a dělal vše, co jsme od něj očekávali.“

Je to velký příběh a dlouhá cesta od plynového vařiče a hadice s vodou až do profesionálního amerického fotbalu.

„Každý rok u mě došlo k zásadní změnám. Před čtyřmi nebo pěti lety by mě nikdy nenapadlo, že můžu být tam, kde jsem teď. Můj život se mění a nevím jak moc se změní v budoucnu, ale už teď je změn opravdu hodně,“ Zakončil Kinlaw upřímný rozhovor.